Příběhy divokých planet 2018 (Firefly)

Příběhy jsou skupinově orientovaná hra, kde se každý hráč výrazně podílí na tvorbě hry.
Samotná hra od organizátorů nemá připraven žádný obsah, tu si hráči ve skupině tvoří sami. Zápletky, které přesahují herní skupiny, mezi sebou komunikují zástupci jednotlivých skupin. Všechny skupiny si sami píší materiály, které mají hráči cp, tvoří rekvizity na hru a zajišťují většinu logistiky.
Organizátoři pouze určují základní nastavení hry, jako je prostředí, doba, téma. Dále zajišťují herní místo a nějaké základní logistické věci.

V roce 2018 jsme si vzali inspiraci z legendárního seriálu Firefly. Pro hru jsme měli propůjčené prostory westernového městečka Beaver city.
Zažili jsme osudy lidí těsně po válce. Na měsíci Lennoxu byly stále silné pro-hnědokabátnické nálady a návštěva zástupců Aliance zde nebyla moc vítaná. Navíc, pořádek řízený více mafiánskými gangy než kanceláří šerifa se nezamlouval aliančnímu civilizovanému pohledu na svět.

7.3

15 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

0
EliškaEliška Applová 22.07.2018

Elisa Fiorini, novopečená služebnice postavená mimo službu, prý italské kořeny

Na Příbězích se mi líbí živelnost, se kterou všechno vzniká. To, že se hráči (v ideálním případě) podílí na tvorbě své postavy i příběhu celé skupiny (vypravěč ideálně už jen pospojuje, co si hráči sami vytvořili). To, že spontánně vytváří skupiny hráčů. Byť to s sebou nese problémy, což se ukázalo letos (kdy byla poprvé pevně daná kapacita místa, což se dopředu moc nevědělo), ten systém bych neměnila.

Tím, že jsou Příběhy sandbox, to dává hráčům větší flexibilitu v tom, kdy se přesně ve hře objeví, nebo z ní naopak zmizí. Měla jsem tu smůlu, že mé dva klíčové vztahy umřely předčasně na brzký odjezd hráčů. Naopak mi to ale vynahradil nečekaný vztah s CP, kterému tímto ještě jednou díky, že přípravě na roli věnoval velké množství času a úsilí!

Rodičovské okénko: jsem nadšená, že existuje larp, kam tradičně jezdí hrát celé rodiny. Díky tomu jsme se s Drirrem mohli střídat, jeden hrál, druhý se staral o Sáru, aniž by musel vystoupit z postavy, a hru jsme si díky tomu (v rámci možností) užili. Dokonce se nám ji podařilo zapojit do hry. Drobný stres byl jen, aby dítě moc nerušilo hru dospělých, ale díky tomu, že jsou hráči Příběhů na přítomnost dětí zvyklí, snad (až na jeden případ, u kterého is nejsem jistá) nikde nerušilo.

Letos jsem měla spoluvyprávět, což se bohužel nestalo z důvodu toho, že jsem si toho na sebe naložila víc, než jsem stíhala (a doteď mě to mrzí). I přesto se mě na poslední chvíli ujala jedna ze skupin, mohla jsem se plnohodnotně zapojit a nakonec jsem měla stejně kvalitní náplň, jako ostatní hráči (za což velké dík Gortovi). Což je prostě skvělý.

0
DavidDavid Vávra 09.07.2018

doktor Lee Wang / posádka Yanzi

Jsem velký fanoušek Firefly a proto jsem si tyto příběhy nemohl nechat ujít. Také jsem chtěl zažít sandbox, jsem zvyklý spíše na railroad hry. Mám připomínky k tomu, co se dělo před hrou, tak se pojďme do toho pustit:

Chápu, že Příběhy jsou hra spíše pro kamarády, co chtějí hrát spolu. To je ok. Ale nelíbila se mi netransparentnost při přihlašování. Začalo to organicky vznikat v zapadlém threadu někde na Facebooku - tvořily se skupiny, přihlašovali se hráči, do toho spoustu komentářového noisu. Když jsem se na stránku podíval o den později, už bylo všude plno. Přitom by to stačilo udělat takhle:

- zveřejní se formulář, kde se kdokoliv může přihlásit jako vypravěč a založit skupinu

- vypravěče pak vybere hlavní org, klidně podle toho jak je zná

- každý vypravěč pak udělá reg form do své skupiny a seznam všech reg formů bude najednou zveřejněný

- vypravěč pak sám rozhodne koho si do skupiny vezme, klidně podle toho jak je zná

Tohle by zachovalo hru pro kamarády, ale zároveň by to dalo šanci lidem, kteří nejsou v larp komunitě tak dlouho a odebralo hodně frustrace. Taky mi přijde, že by to i pro orgy/vypravěče mohlo být časově míň náročné, ten noise a chaos musel být vyčerpávající.

Pak mám ještě feedback k organizaci v naší skupině - skupina hráčů čínské lodě se rozpadla a my jsme se zformovali měsíc před akcí. Nebylo to tedy vyladěné jako ostatní skupiny. Neměli jsme dost linek a museli jsme vypravěčovi pomáhat s tvorbou obsahu. To je ok, jenom bych apeloval na vypravěče aby dali včas vědět, že nestíhají a že potřebují s něčím pomoct. Mě konkrétně vadilo, že jsme neměli o příběhu posádky a postavě nic sepsáno, předávalo se to jenom ústně. Funguju takhle na psaný text (ne každý to tak má), bez něho mám stres a moc nejistot. Ptal jsem se vypravěče jak to vypadá, ale odpověď byla spíš mlčení nebo vágní sliby. Přitom stačilo říct, že nestíhám - klidně bych se do toho víc zapojil a přehledně pro všechny všechno sepsal. 

Pojďme už na pozitivní věci: Hra samotná byla fajn, městečko boží prostředí. Nejvíc bych hru charakterizoval jako třídenní party, z toho 2 večery v roli. To jsem si fakt užil :) Obsahu bylo mnohem méně než na railroad hrách, ale aktivně jsem se snažil vytvářet linky, reagovat na věci a něco se povedlo fakt dobře a zapojilo to hodně lidí okolo. Jedna linka mi nevyšla, protože hráč nestíhal, ale ohnul jsem jinou linku, aby byl výsledek stejný. Ve hře byly prostoje, kde nebylo co dělat. Hlavně si vzpomínám na pátek večer před pokrovým turnajem. Asi 3 eventy, které se mě týkaly se děly v 9, ale předtím nic. Nakonec ale z nudy vzniklo to, že jsme hráli na kytaru a přetextovali country písničku Colorado. Takže fajn, ono to sedí i do role že by naše posádka na tomhle zapadlém měsíci neměla moc co dělat. Závěr byl fajn, hezky to gradovalo. Bylo fajn, že jsem si mohl ještě zastřílet v závěrečné bitvě jako hnědokabátník. A ty party byly fakt super - obvykle je larp party taková narychlo po vyčerpávající hře, hodně lidí odpadne brzo a tak. Tady byly hned tři, ta závěrečná začala už v 5 odpoledne :)

7/10 - koncept příběhů je fajn, super lidi a party. Jenom to chce vylepšit komunikaci/organizaci před akcí, imho stačí málo.

Události